ČKAIT v mediích

„Často se stává, že zhotovitel ve snaze ušetřit provede nevhodnou záměnu některé části konstrukce či technického zařízení a projektant, který v případě nepovinného dozoru nemá právo na stavbě být, se to ani nedozví. Například zhotovitel instaluje jiný, levnější kotel, ale ten buď budovu nevytopí, nebo nebude technicky v souladu se zbývajícím řešením a nastanou problémy s jeho zapojením do celého systému. Projektant to zjistí až ve chvíli, kdy dojde ke stížnostem na kvalitu stavby, či dokonce k nějaké havárii,“ argumentuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Už z této definice je zákonný dozor projektanta při provádění stavby ve veřejném zájmu bez ohledu na to, z jakých zdrojů je stavba realizována,“ doplňuje Ing. Michal Drahorád, Ph.D. , autorizovaný inženýr v oboru Mosty a inženýrské konstrukce a člen Představenstva ČKAIT.

„Upozorňujeme také na časté zaměňování významu pojmů (autorského) dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka (investora). Technický dozor stavebníka se zaměřuje na jiné procesy: sleduje provádění stavby v souladu s dodavatelskou (realizační) dokumentací stavby a kontroluje plnění smluvních podmínek podle smlouvy o dílo na provedení stavby uzavřené mezi stavebníkem/zadavatelem a zhotovitelem,“ dodává Ing. Adam Vokurka, Ph.D. , předseda Autorizační rady ČKAIT.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ uvedl Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu,“ uvedl Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.

Robert ŠPALEK, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Norský a podobné plyny tak mají dva a půl krát vyšší obsah sirovodíku, než je v ruském plynu. Při chemické reakci s měděnými armaturami vzniká na těch armaturách sulfit měďnatý, to jsou takové šupinky.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Robert ŠPALEK, předseda, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
"Zejména u vaření anebo u starších karem, kde třeba nefunguje pojistka, tak jako u těch novějších, tak tam může dojít k tomu, že v případě, že se to ucpe a dojde k přerušení toho hoření, tak tam potom může unikat plyn do vnitřních prostor a může dojít k nějaké otravě nebo k výbuchu."

,,Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí," vysvětluje Ing. Mgr. Václav Petráš Ph.D., MSc., autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

,,Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí," doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

,,Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Vedle stávajícího problému s plynem z Norska a dalších zemí původu nelze vyloučit další nutné přenastavení hořáků, pokud by se dodávaný plyn začal mísit s vodíkem (v max. přípustné 25% koncentraci)," upozorňuje Ing. Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech Technologická zařízení staveb a Technika prostředí staveb.

,,Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé (firmy i domácnosti) primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody," dodává Ing. Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech Technika prostředí staveb, Technologická zařízení staveb a Energetické auditorství.

Energie, pohonné hmoty, plyn… Snad nejčastěji opakovaná slova v posledním roce. Přitom když se v únoru 2007 začala komplexní inženýrská, předprojektová a projektová příprava stavby čtyř velkoobjemových nádrží na pohonné hmoty, nikdo netušil, jak obrovský význam budou brzy mít.

Přečerpávací nádrže na pohonné hmoty u Loukova byly vybrány ČKAIT – Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let.

... Ing. Ladislav Bukovský, předseda technické komise a pražské oblasti České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě: "Za prvé musím zjistit, jestli mi vůbec fotovoltaické panely a změnu zatížení střechy nosná konstrukce střechy unese. Znám kolegy statiky, který říkají, že v loňském roce, co posuzovali střechy, tak žádná nebyla schopná unést dodatečné zatížení fotovoltaickou elektrárnou. Ono se totiž nejedná jenom o zatížení vlastní, ale jedná se o to o změnu zatížení sněhem nebo změnu zatížení větrem."...

Rozhovor s Ing. Ladislavem Bukovským na téma rizika instalace fotovoltaiky

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě varuje před neodbornou instalací fotovoltaiky. Zvyšuje totiž nejen nebezpečí požáru. „Málokdo si uvědomuje, že existují rizika instalace solárních panelů na domech a střechách,“ myslí si Ladislav Bukovský z inženýrské komory.

„Pokud jde o tvar mostu, myslím, že kdyby se navrhoval dnes, pohledově by se příliš nelišil od našeho soutěžního řešení z konce padesátých let,“ uvedl Vítek pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), jejímž je stále členem. Nuselský most Vítek se Sůrou navrhli jako stavbu betonováním nosné konstrukce postupem letmo, tedy bez podpěrných skruží. Bylo to vůbec poprvé, kdy se tento postup na stavbě uplatnil.