ČKAIT v mediích

„Norský plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ upozornil Václav Petráš z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ dodal předseda ČKAIT Robert Špalek.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ dodal předseda ČKAIT Robert Špalek.

„Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětluje Ing. Mgr. Václav Petráš Ph.D., MSc., autorizovaný inženýr a garant oboru Pozemní stavby v ČKAIT.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Inženýrská komora chce využít probíhající novelizaci nového stavebního zákona, který by měl jít 8. března do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, k tomu, aby institut povinného dozoru projektanta vztáhla nejen na zakázky financované z veřejných peněz, ale i na privátní stavby.

„Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku (sulfanu), který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětlil Václav Petráš z České komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT).

Předseda komory Robert Špalek doplnil, že majitelé plynových spotřebičů by problém neměli podceňovat.
„Při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí.“

„Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětlil Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě ČKAIT.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ upozornil Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Vedle současného problému s plynem z Norska a dalších zemí nelze vyloučit další nutné přenastavení hořáků, pokud by se dodávaný plyn začal mísit s vodíkem,“ řekl Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech Technologická zařízení staveb a Technika prostředí staveb.

„Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé firmy i domácnosti primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,“ poznamenal Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech Technika prostředí staveb, Technologická zařízení staveb a Energetické auditorství.

Jak informuje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), nový zemní plyn způsobuje značné problémy. Mezi ty mírnější se řadí zhasínání hořáků kotlů, nestandardní chování vafek a dalších plynových topení nebo malá výhřevnost na sporáku. Objevují se také zprávy o ucpávání trubek.

„Často se stává, že zhotovitel ve snaze ušetřit provede nevhodnou záměnu některé části konstrukce či technického zařízení a projektant, který v případě nepovinného dozoru nemá právo na stavbě být, se to ani nedozví. Například zhotovitel instaluje jiný, levnější kotel, ale ten buď budovu nevytopí, nebo nebude technicky v souladu se zbývajícím řešením a nastanou problémy s jeho zapojením do celého systému. Projektant to zjistí až ve chvíli, kdy dojde ke stížnostem na kvalitu stavby, či dokonce k nějaké havárii,“ argumentuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Upozorňujeme také na časté zaměňování významu pojmů (autorského) dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka (investora). Technický dozor stavebníka se zaměřuje na jiné procesy: sleduje provádění stavby v souladu s dodavatelskou (realizační) dokumentací stavby a kontroluje plnění smluvních podmínek podle smlouvy o dílo na provedení stavby uzavřené mezi stavebníkem/zadavatelem a zhotovitelem,“ dodává Ing. Adam Vokurka, Ph.D., předseda Autorizační rady ČKAIT.

„Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí," vysvětluje Ing. Mgr. Václav Petráš Ph.D., MSc., autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí," doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé (firmy i domácnosti) primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,"dodává Ing. Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech Technika prostředí staveb, Technologická zařízení staveb a Energetické auditorství.