ČKAIT v mediích

„Tamní plyn obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětluje Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby a požární bezpečnost staveb a garant oboru pozemní stavby v Autorizační radě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

„Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Vedle stávajícího problému s plynem z Norska a dalších zemí původu nelze vyloučit další nutné přenastavení hořáků, pokud by se dodávaný plyn začal mísit s vodíkem - v maximálně přípustné 25procentní koncentraci,“ upozorňuje Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.

„Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé - firmy i domácnosti - primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,“ dodává Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech technika prostředí staveb, technologická zařízení staveb a energetické auditorství.

"Pokud jde o plyn, může jít vždy o život. Riziko se posuzuje podle toho, odkud zařízení nasává vzduch. Pokud je to zvenku, hořák při překročení únosné míry zanesení solemi sirovodíku samovolně zhasne. A bez vyčištění a revize nejde znovu aktivovat. Skutečné riziko nastává při kombinaci měděných trubek a přísunu vzduchu z interiéru. Nebezpečné spotřebiče jsou zejména sporáky a karmy. Tyto případy je třeba identifikovat a napravit co nejdříve,“ doplňuje Ing. Mgr. Václav Petráš, Ph.D., MSc.

„Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé (firmy i domácnosti) primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,“ dodává Ing. Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech Technika prostředí staveb, Technologická zařízení staveb a Energetické auditorství. 

 „Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětluje Ing. Mgr. Václav Petráš, autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě ČKAIT.

„Majitelé plynových spotřebičů by tento problém také neměli podceňovat a při revizi plynových spotřebičů by se techniků měli ptát, zda jejich zařízení je po revizi připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplňuje Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Vedle stávajícího problému s plynem z Norska a dalších zemí původu nelze vyloučit další nutné přenastavení hořáků, pokud by se dodávaný plyn začal mísit s vodíkem (v maximální přípustné 25procentní koncentraci),“ upozorňuje Zdeněk Žabička, autorizovaný inženýr v oborech Technologická zařízení staveb a Technika prostředí staveb.

„Informaci o složení plynu i postup technického řešení by měli odběratelé (firmy i domácnosti) primárně obdržet od distributorů plynu. Aktuálně ani specialisté nemají přesné informace, jaký plyn nebo směsi plynů a s jakými vlastnostmi proudí tuzemskými plynovody,“ dodává Miroslav Machalec, autorizovaný inženýr v oborech Technika prostředí staveb, Technologická zařízení staveb a Energetické auditorství.

Uhelná elektrárna není vůbec sprosté slovo, jak se možná někteří domnívají. Tedy pokud jde o elektrárnu, která byla vybudovaná s pomocí nejmodernějších technologií. A to je i případ elektrárny Ledvice.

Elektrárna Ledvice byla vybrána ČKAIT – Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let.

„Stavba věží trvala necelé dva měsíce, probíhala metodou nepřetržité betonáže. Věže o půdorysu 13 × 13 m každý den vyrostly průměrně o dva a půl metru. Jsou odolné proti požáru, výtahy a schodiště slouží jako zásahové a únikové cesty. Za věžemi se pak ukotvila ocelová konstrukce nové kotelny, před věžemi strojovna s turbínou,“ popisuje Ing. Kunc.

"Není nezbytné plošně kompletně měnit hořáky a už vůbec ne celé kotle, situaci je však třeba řešit speciálním filtrem,“ radí předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek.

. „Dodávky z Ruska na základě oprávněných sankcí nahradily jiné zdroje, převážně (ale nejen) z Norska. Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětlil expert Václav Petráš.

„Jejich majitelé by proto tento problém neměli podceňovat a při revizi se techniků ptát, zda jejich zařízení je připraveno na bezpečné spalování plynu z Norska či jiných oblastí,“ doplnil předseda ČKAIT Robert Špalek.

„ Vymezujeme se nadále především proti zavedení více územních a stavebně-technických předpisů. I jednotné územní a stavebně-technické předpisy mohou zohledňovat lokální specifické podmínky a potřeby malých i velkých obcí. Toto ustanovení je podle nás v rozporu s předvídatelností, transparentností, deklarovanou rychlostí, kvalitou i bezpečností. Vlastně se vším, co by měl nový stavební zákon zaručovat,“ vysvětluje Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Dlouhodobě zastáváme názor, že územní požadavky by měly být definovány v základních parametrech jedním obecným předpisem na celostátní úrovni a vše ostatní by mělo být řešeno územně plánovací dokumentací, která je veřejnoprávně projednávaná. Přesouvání některých požadavků do dílčích lokálních předpisů považujeme za nesprávné,“ doplňuje doc. Ing. arch. Petr Durdík , předseda Asociace pro urbanismus a územní plánování České republiky (AUÚP)

„Nový stavební zákon má proces výstavby zjednodušit a zrychlit, jednotné technické předpisy jsou proto jistě vhodným nástrojem. Není v zájmu projektanta ani stavitele, aby na různých místech platily různé předpisy. Potřebným odlišnostem se při výstavbě v našich často specifických městech nelze vyhnout, ale základ by měl být jednotný,“ rozvádí argumentaci Ing. Adam Vokurka, Ph.D., prezident Českého svazu stavebních inženýrů (ČSSI).

„Alespoň minimální parametry mikroklimatu vnitřního prostředí, integrované navrhování a hodnocení budov a provozování technických zařízení budov by mělo vycházet z jednotného technického předpisu. Nelze připustit, aby si je některá města mohla sama upravovat například vypuštěním požadavku na přímé osvětlení a větrání v obytných místnostech,“ je přesvědčen prof. Ing. Karel Kabele, CSc ., předseda Společnosti pro techniku prostředí (STP).

„Rozdělovat metodická vedení předpisů může vést dokonce k tomu, že stejné znění příslušného ustanovení bude v různých městech vykládáno odlišně. To může vést ke sporům a spory zase povedou ke zdržování povolovacího řízení. Proto chceme tento paradox v novele eliminovat,“ uzavírá Ing. Martin Zuštík , prezident České asociace konzultačních inženýrů (CACE).

„Je ikonou své kategorie, která stále oslovuje nové generace projektantů a stavbařů v Česku i v zahraničí,“ ocenil jej Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT).

Pokud jde o tvar mostu, myslím si, že kdyby se navrhoval dnes, pohledově by se příliš nelišil od našeho soutěžního řešení z konce 50. let,“ komentoval spojnici Jan Vítek, architekt a jeden ze dvojice tvůrců slavného objektu. 

Lanovky staví a jejich technologie dodávají stejné firmy po celém světě. Přesto je lanovka na Sněžku naprosto unikátní. Poprvé, a dokonce i v porovnání se zahraničím, zde byly použité speciální vozy, které vyvážejí nahoru vodu a další odvážejí vodu splaškovou. Zajímavostí je však celá řada.

Lanovka na Sněžku byla vybrána ČKAIT – Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – do přehledu 30 nejvýznamnějších realizací posledních 30 let.

Stejně tak páteční Fórum Fotovoltaika aneb Střecha jako zdroj energie, jehož organizátorem byla Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků, takzvaně praskalo ve švech. Garantem a moderátorem tohoto fóra byl Ing. Ladislav Bukovský. Fórum se zaměřilo na povolování FV-elektráren optikou stavebního zákona, současné možnosti využití fotovoltaiky na střechách budov, ale i na ochranu před bleskem, přepětím a požárem. Na závěr fóra bylo zařazeno žádané téma o aktuálních dotačních titulech. I o další témata byl velký zájem. Přednášející se věnovali například zeleným střechám, digitalizaci v řemeslech, využití dronů v podnikání, detekci zatékání do střech nebo chytrým energetickým řešením pro rodinné i bytové domy, města, obce, firmy i malé živnostníky.