ČKAIT v mediích

Dostupnost bydlení. Vyřešení bytové krize. Vysoké ceny bytů. Tyto argumenty soustavně používají zastánci ve prospěch nového stavebního zákona (NSZ). Zásadně pak nezmiňují, že mnohá ustanovení NSZ a navazujícího změnového zákona mohou situaci na trhu s byty naopak ještě zhoršit. Mohou se negativně dotknout například stavebníků rodinných domů, jichž je stále více než povolovaných bytů v bytových domech připravovaných developerskými společnostmi (zahájení výstavby 5 743 bytů v rodinných domech versus 3 208 jednotek v bytových za 1. kvartál letošního roku). Tvrdí to Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

„Tato změna (snížení počtu autorizovaných osob zpracovávat požárně-bezpečnostní řešení staveb) v podobě zpřísnění požadavků na zpracovatele projektové dokumentace má ambici zcela paralyzovat bytovou výstavbu. V přechodném období dvou let mohou získat požadované vzdělání a odbornou praxi nanejvýš další desítky osob. Na autorizované odborníky v oboru požární bezpečnost staveb by se tak brzy mohly stát fronty,“ upozorňuje předseda Autorizační rady ČKAIT Adam Vokurka.

„Stále opakované zrychlení nový stavební zákon neřeší důsledně. Chybí postup po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí. Navíc v případě opravy či doplnění podání nedochází ke 'stavení' lhůty pro vydání rozhodnutí, ale k jejímu přerušení, kdy po odstranění vad začne tato lhůta běžet celá od znovu,“ zmiňuje jeden z mnoha paradoxů rekodifikace předseda ČKAIT Robert Špalek.

Dostupnost bydlení. Vyřešení bytové krize. Vysoké ceny bytů. Tyto argumenty soustavně používají zastánci ve prospěch nového stavebního zákona (NSZ). Zásadně

„Stále opakované zrychlení nový stavební zákon neřeší důsledně. Chybí postup po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí. Navíc v případě opravy či doplnění podání nedochází ke 'stavení' lhůty pro vydání rozhodnutí, ale k jejímu přerušení, kdy po odstranění vad začne tato lhůta běžet celá od znovu,“ zmiňuje jeden z mnoha paradoxů rekodifikace předseda ČKAIT Robert Špalek.

V prosinci roku 2018 upozornila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků na opakované havárie betonových předpínaných vazníků. V tomto článku se seznámíme s naším pohledem na diagnostiku, výpočet a hlavně na systémové řešení sanace těchto vazníků.

Vzorový dům vhodný do oblastí, které byly poničeny tornádem představila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Může sloužit jako vzor pro rychlou a finančně zvládnutelnou výstavbu.

„I když dům v Hodoníně vznikal v mimořádně obtížné situaci, může se stát inspirací pro celou Českou republiku. Kombinuje pasivní dřevostavbu s chytrým rekuperačním systémem se zapojením tepelného čerpadla," konstatuje předseda komory Robert Špalek. Komora chce principy vzniku rodinného domu v Pánově přiblížit veřejnosti. Mimo jiné i majitelům domů v tornádem postižených.

Nekvalitní zateplování bez příslušného projektanta, přetěžování nosných konstrukcí dostavbami, často „divoké“ úpravy interiérů doprovázené bouráním

„Nová zelená střecha totiž znamená velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství. Vždy je třeba začít statickým posudkem možného zatížení,“ dodává Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT a praktikující statik.

Zdůrazním to raději hned na začátku: Ano, chceme rychlejší povolovací řízení a pružnější prostředí českého stavebnictví. Naše Komora zastupuje 32 tisíc stavebních  inženýrů a techniků a po rekodifikaci stavebního práva volá již řadu let. Do vzniku nového stavebního zákona jsme se proto aktivně zapojovali od samého počátku jeho projednávání v roce 2017. Vznesli jsme 150 konkrétních připomínek a podnětů.

Nekvalitní zateplování bez příslušného projektanta, přetěžování nosných konstrukcí dostavbami, „divoké“ úpravy interiérů, zřizování zelených střech bez statického posouzení únosnosti konstrukce... To jsou jen některé prohřešky, s nimiž se při stavebních úpravách panelových domů setkávají v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Komora dlouhodobě upozorňuje, že účast kvalifikovaného projektanta, nejlépe statika, je nutnou podmínkou realizace stavebních zásahů do panelových domů.

„Před každým stavebním zásahem je důležité začlenit konkrétní panelový dům do dané soustavy a určit technické parametry použitých panelů. To je úkol stavebních inženýrů a architektů při navrhování úprav panelových domů. Bez této analýzy mohou jakékoli dispoziční úpravy vést k narušení nebo snížení spolehlivosti stavebních a nosných konstrukcí objektu,” upozorňuje Luděk Vejvara, předseda výboru ČKAIT pro oblast Plzeň.

Komora se přitom setkává s řadou případů, kdy byly stavební úpravy provedeny „paušálně”, bez přihlédnutí ke specifikům dané panelové soustavy. Důsledkem jsou přetížené nebo narušené konstrukce, popraskané spáry, do nichž zatéká, nekvalitně provedené izolace, tepelné mosty doprovázené plísněmi, opadané nebo jinak znehodnocené zateplovací obklady na plášti a další.

Problémem jsou i snahy vybudovat na stávajících panelových domech takzvané zelené střechy. „Nová zelená střecha totiž znamená velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství. Vždy je třeba začít statickým posudkem možného zatížení,” dodává Robert Špalek, předseda ČKAIT a praktikující statik.

„Připravované rozpočty tak často zákazníkům ani firmám nestačí“, říká předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Robert Špalek. „Zaregistrovali jsme kupříkladu i odstupování od kontraktů, kdy se firmy dostávaly například u veřejných zakázek do červených čísel.“ Zdražování stavebního materiálu navíc bude nejspíš ještě pokračovat. Projektanti i stavaři se tak snaží budovy buď zmenšovat nebo ustupují od finančně náročnějších instalací

Předseda ČKAIT Robert Špalek, se vyjádřil o zdražování stavebních materiálů a o odstupu stavebních firem od kontraktů.

Novostavba rodinného domu v Hodoníně-Pánově, která nahradila tzv. finský domek zpustošený tornádem v loňském roce, má ambici stát se inspirací pro další poničené budovy v lokalitách postižených tímto živlem. Dřevostavba je staticky pevnější a má lépe odolat následkům případných dalších událostí. Její kvality jsou představovány na veletrhu v Brně.

„I když dům v Hodoníně vznikal v mimořádně obtížné situaci, může se stát inspirací pro celou Českou republiku. Kombinuje pasivní dřevostavbu s chytrým rekuperačním systémem se zapojením tepelného čerpadla,“ říká Robert Špalek, předseda ČKAIT.