ČKAIT v mediích

Inženýrská komora v rámci změn nového stavebního zákona usiluje o ochranu veřejného zájmu

Téma měsíce- článek Ing. Roberta Špalka o rekodifikaci stavebního zákona 

...Zásadním tématem, jež se promítá do dalších oblastí upravovaných novým stavebním zákonem, jsou stavebně-technické předpisy. Ty, zjednodušeně řečeno, definují základní rámec toho, jak mají stavby na území ČR fungovat. A je to právě zmíněné MMR, a nikoliv samotná města, jež by mělo bdít nad jednotnou aplikací, výkladem a případnou adaptací těchto naprosto klíčových předpisů. Aktuálně jsou dva. Nový stavební zákon (bez novelizace) dává možnost vlastních standardů dalším krajským městům a vlastně komukoliv.
Naše komora požaduje jejich sjednocení. Nejen, že jde o soulad s trendem v Evropské unii, ale právě předvídatelný, srozumitelný a dostatečně flexibilní systém pravidel povede ke zrychlení výstavby. ...

Energetická krize, vysoká inflace, zdražování, to vše vede vlastníky rodinných i bytových domů k realizaci úsporných řešení, která nyní ani v budoucnu nadměrně nezatěžovala jejich peněženky. Tomu napomáhají dotační programy Nová zelená úsporám i další programy vyhlašované Státním fondem životního prostředí. Zvláště u bytových domů však nesmí vlastníci zapomenout na kvalitní přípravu.

"Je třeba vědět, že dnes požadované úpravy často přesahují původní zadání pro návrh panelových objektů v době jejich vzniku. Nový navrhovaný stav je třeba posuzovat podle dnes platných norem a předpisů a s vyhlídkou na využívání i v dalším období životnosti stavby. Každé úpravy přinášejí také změny v zatížení působícím na konstrukce stavby. K tomu je třeba počítat se stářím konstrukcí panelového objektu a použitých materiálů. Leccos lze dnes technicky vyřešit, ale s omezením nebo za vyšších nákladů," vysvětluje člen ČKAIT Luděk Vejvara.

Například nová zelená střecha znamená podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství.

Hypoteční úrok okolo šesti procent, největší inflace od roku 1993 a vysoké ceny energií. Pustit se do stavby vlastního domu se teď může zdát pro leckoho skoro nereálné. Do karet nehrají ani rostoucí ceny materiálů a pracovních sil. Co v současnosti dělat, když chcete začít stavět?...

„Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. (...)

Před jednáním poslanců o novele stavebního zákona vystoupila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) s požadavkem na jednotné stavební předpisy v celé republice. Hlavní město přitom opakovaně na zákonodárce apelovalo, aby nerušili jeho vlastní Pražské stavební předpisy. Požadavek ČKAIT tak jde proti stanovisku města. (...)

Podle Jana Klečky z technické komise ČKAIT je ochrana zdraví a majetku stejně důležitá jako plánování měst. „Neplatí to jen pro Prahu s jejím plánem soustavného zahušťování výstavby s omezeným zájmem o dopady na již stávající majitele nebo nájemce bytů, ale i pro řadu dalších měst,“ řekl Klečka. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka je třeba nad zněním norem najít konsenzus. „V Evropě je trend sjednocování předpisů a nepřijde mi logické, aby se u nás tříštily,“ dodal Špalek, podle něhož komplikace působí také rozdíly v normách při navrhování ramp do podzemních garáží v Praze a ve zbytku republiky.

Jedno zastřešující stanovisko úřadu je pro stavebníka lepší než deset dílčích. Stejně tak je pro ty, kdo žádají o povolení stavby, ale i pro ty, kdo stavbu povolují, efektivnější řídit se jedněmi stavebně-technickými předpisy. Ty definují základní rámec toho, jak mají stavby na území České republiky fungovat. Právě o sjednocení tohoto pro stavebníky i projektanty zásadního právního předpisu usiluje v rámci novely Nového stavebního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). (...)

„To, co soustavně prosazujeme, není centralizace, ale zjednodušení a transparentnost. Proto předpisy pracují s koeficienty, které samosprávy mohou využívat podle lokálních či regionálních potřeb a podmínek, týkajících se třeba počtu parkovacích stání či míry proslunění bytů. Zároveň městům a obcím zůstává pravomoc rozhodovat o tom, kde a jaká stavba vyroste. Inženýrské komoře jde primárně o ochranu veřejného zájmu i kýžené zrychlení povolování staveb,“ vysvětluje její předseda Ing. Robert Špalek . ČKAIT je zároveň přesvědčena, že garantem jednotného výkladu a metodiky stavebně-technických přepisů, jimiž by se měly řídit stavební úřady, musí být jen Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). Nikoliv každé statutární město, které si schválí vlastní stavebně-technický předpis. (...)

Praha 21. listopadu (ČTK) - Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) varuje před tříštěním stavebně-technických předpisů a doporučuje, aby novela stavebního zákona stanovila jednu vyhlášku. ČTK to řekl předseda komory Robert Špalek. Z novely po schválení vládou podle ČKAIT vyplývá, že technickou vyhlášku, která určuje třeba výšku schodů, proslunění či podobu vjezdu do garáží, si budou moci vytvářet a schvalovat města Praha, Brno a Ostrava odlišně od celostátních pravidel, což komora inženýrů považuje za problematické.

"Podporujeme rozumně nastavené jednotné technické požadavky na stavby pro celé Česko. Nechceme různou kvalitu staveb. Není možné, řečeno s nadsázkou, aby se v Praze jezdilo vlevo a ve Středočeském kraji vpravo," uvedl Špalek. ČKAIT je největší profesní komora ve stavebnictví, zastřešuje 32.000 autorizovaných osob.(...)

Nejnižší cena jako základní parametr výběrových řízení na veřejné zakázky ve stavebnictví stále převažuje. A to i přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek již od roku 2016 požaduje vybírat zhotovitele podle „ekonomické výhodnosti nabídek“. Ta se hodnotí na základě poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. (...)

„Pokud má nejnižší nabídková cena váhu 80 až 90 %, pak nelze hovořit o ekonomické výhodnosti. Stavba postavená z nejlevnějších materiálů podle nejlevnějšího projektu se obvykle stavebníkovi významně prodraží při následném provozu a údržbě. Takovéto postupy jsou neudržitelné nejen společensky, ale i z hlediska enviromentálního,“ varuje Robert Špalek, předseda ČKAIT, a dodává: „Politika nejnižší nabídkové ceny za projektové práce ovlivňuje i zájem studentů o obor. Kombinace obtížného studia, vysoké odpovědnosti a nízkého platu je opravdu ďábelská.“

(...)

Koncem října jsme si připomněli 30 let od vzniku ČKAIT - 26. října 1992 byl schválen první autorizační řád ČKAIT a mohly být uděleny první autorizace. Došlo tím k přenesení odborné odpovědnosti na fyzické osoby: autorizované architekty, inženýry, techniky a stavitele.

(...)„Všichni jsou to odborníci na slovo vzatí a jejich odbornou erudici dokládá výběr realizovaných staveb doložených u každého z nich. Byla by však škoda si pouze prohlédnout obrázky zdařilých realizací, zajímavé jsou i rozhovory vedené s jednotlivými osobnostmi. Ačkoli každý z oceněných by si zasloužil samostatnou monografii,“ vyzdvihl je Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.(...)

Nekvalitní zateplování bez příslušného projektanta, přetěžování nosných konstrukcí dostavbami, často „divoké“ úpravy interiérů doprovázené bouráním dodatečných otvorů u nenosných, ale i nosných stěn, zřizování zelených střech bez statického posouzení únosnosti konstrukce… To jsou jen některé prohřešky, s nimiž se při stavebních úpravách panelových domů setkávají autorizované osoby sdružené v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).(...)

 „Před každým stavebním zásahem je důležité začlenění konkrétního panelového domu do dané soustavy a určení technických parametrů použitých panelů. To je úkol stavebních inženýrů a architektů při navrhování úprav panelových domů. Bez této analýzy mohou vést jakékoliv dispoziční úpravy k narušení nebo snížení spolehlivosti stavebních a nosných konstrukcí objektu,“ upozorňuje Luděk Vejvara, předseda výboru ČKAIT pro oblast Plzeň. (...)

„Nová zelená střecha totiž znamená velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství. Vždy je třeba začít statickým posudkem možného zatížení,“ dodává Robert Špalek, předseda ČKAIT.(...)

Když lidé investují do fotovoltaiky nebo dalších prvků udržitelného a soběstačného bydlení, často se ptají: Kdy se mi to vrátí? „Takhle ale neuvažujeme, když investujeme například do auta nebo kabátu. Do úvah o ceně domu nebo bytu pořád neumíme započítat prvních 40 let jeho života,“ řekla Blesk Zprávám odbornice na ekologické stavby Yvonna Gaillyová z institutu Veronica. i Další experti promluvili pro Blesk Zprávy o energetické náročnosti budov, která je nyní stále aktuálnější. Proč není důležité řešit „jen“ zateplení, ale i přehřívání?

(...)

Například majitelům pasivních a nízkoenergetických domů se ani nevyplatí pořizovat si kotel. Na pár dnů nebo týdnů v roce jim postačí elektrické vytápění. „U pasivních nebo nízkoenergetických domů mohou převýšit náklady na ohřev teplé vody náklady na vytápění,“ řekl Blesk Zprávám Robert Špalek z ČKAIT.

(...)