ČKAIT v mediích

ng. Pavel Stoulil patří k našim předním odborníkům v oblasti železniční infrastruktury a to zejména v oboru železničních mostů. Po absolvování stavební fakulty Vysoké školy železniční v Praze v roce 1960 nastoupil k výkonné jednotce ČSD-Mostnímu obvodu Plzeň, který později vedl. Od roku 1973 pracoval na federálním ministerstvu dopravy, nejprve jako vedoucí oddělení umělých a pozemních staveb a pak ve funkci ředitele odboru drah. Zkušenosti z mezinárodní spolupráce získal především z členství v mostním výboru Mezinárodní železniční unie a výboru znalců v oboru železničních mostů současného ERRI (Evropský výzkumný železniční úřad). Byl rovněž členem mezinárodních pracovních skupin pro tvorbu evropských norem. Jeho činnost se vždy vyznačovala vysokou odborností, konstruktivním přístupem a věcným jednáním.

V současné době se zabývá expertní, poradenskou a pedagogickou činností zaměřenou na výstavbu, modernizace a správu železničních staveb. Je místopředsedou zkušební autorizační komise ČKAIT pro dopravní stavby a členem Aktivu pro dopravní stavby.

 Profesní komory zřízené ze zákona jsou nevyužitou příležitostí k prosperitě Česka. Sdružují klíčové profesionály a jsou schopny nabízet řešení problémů, ladit mnohé detaily. Bohužel přetrvává myšlení, že o medicíně, advokacii, auditech a dalších oborech ví více úředník na ministerstvu či politik, často však úplně jiné odbornosti. Ministerstva a kraje mají nedostatek profesionálů – profesní komory jich mají 100 %. Bohatá města a země v Evropě stojí po staletí na práci komor, které mají nejen opravdu obrovský počet profesionálů, ale i pracovníků v administrativě. Tento povzdech provázel tradiční výroční setkání vedení profesních komor, které letos pořádala Česká stomatologická komora v Královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Nejnižší cena jako základní parametr výběrových řízení na veřejné zakázky ve stavebnictví stále převažuje. A to i přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek již od roku 2016 požaduje vybírat zhotovitele podle „ekonomické výhodnosti nabídek“. Ta se hodnotí na základě poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality.

Politika nejnižší nabídkové ceny za projektové práce ovlivňuje i zájem studentů o obor. Kombinace obtížného studia, vysoké odpovědnosti a nízkého platu je opravdu ďábelská. Tlak na nízké marže může ještě dále urychlit odliv absolventů ze stavebnictví, které je už nyní personálně poddimenzované.
Situace je tím více alarmující vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel může dle zákona také stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu plnění. Toto ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek by bylo výhodné, pokud by zadavatel měl omezené zdroje a chtěl by za ně pořídit co nejkvalitnější plnění.
Bohužel se však nepoužívá téměř vůbec.

Majitelé a ředitelé stavebních firem, profesoři, autoři patentů a studií v oblasti stavebních postupů nebo materiálů, tvůrci výjimečných konstrukčních řešení či osobnosti dlouhodobě propagující technické vzdělání a kultivaci stavebního prostředí. Třicítka inženýrů a techniků, které při příležitosti svého 30. výročí ocenila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), reprezentuje všechny stavební oblasti a činnosti. Nominaci navrhlo 70 členů profesní akademie složené ze všech členů představenstva, dozorčí rady, stavovského soudu, předsedů oblastí, předsedů profesních aktivů, pracovních komisí a poradců předsedy. Profesní akademie mohla nominovat celkem 106 osobností. Profesní senát následně vybral a předložil představenstvu ČKAIT ke schválení 30 osobností.

Inženýrská komora v rámci změn nového stavebního zákona usiluje o ochranu veřejného zájmu

Téma měsíce- článek Ing. Roberta Špalka o rekodifikaci stavebního zákona 

...Zásadním tématem, jež se promítá do dalších oblastí upravovaných novým stavebním zákonem, jsou stavebně-technické předpisy. Ty, zjednodušeně řečeno, definují základní rámec toho, jak mají stavby na území ČR fungovat. A je to právě zmíněné MMR, a nikoliv samotná města, jež by mělo bdít nad jednotnou aplikací, výkladem a případnou adaptací těchto naprosto klíčových předpisů. Aktuálně jsou dva. Nový stavební zákon (bez novelizace) dává možnost vlastních standardů dalším krajským městům a vlastně komukoliv.
Naše komora požaduje jejich sjednocení. Nejen, že jde o soulad s trendem v Evropské unii, ale právě předvídatelný, srozumitelný a dostatečně flexibilní systém pravidel povede ke zrychlení výstavby. ...

Energetická krize, vysoká inflace, zdražování, to vše vede vlastníky rodinných i bytových domů k realizaci úsporných řešení, která nyní ani v budoucnu nadměrně nezatěžovala jejich peněženky. Tomu napomáhají dotační programy Nová zelená úsporám i další programy vyhlašované Státním fondem životního prostředí. Zvláště u bytových domů však nesmí vlastníci zapomenout na kvalitní přípravu.

"Je třeba vědět, že dnes požadované úpravy často přesahují původní zadání pro návrh panelových objektů v době jejich vzniku. Nový navrhovaný stav je třeba posuzovat podle dnes platných norem a předpisů a s vyhlídkou na využívání i v dalším období životnosti stavby. Každé úpravy přinášejí také změny v zatížení působícím na konstrukce stavby. K tomu je třeba počítat se stářím konstrukcí panelového objektu a použitých materiálů. Leccos lze dnes technicky vyřešit, ale s omezením nebo za vyšších nákladů," vysvětluje člen ČKAIT Luděk Vejvara.

Například nová zelená střecha znamená podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství.

Hypoteční úrok okolo šesti procent, největší inflace od roku 1993 a vysoké ceny energií. Pustit se do stavby vlastního domu se teď může zdát pro leckoho skoro nereálné. Do karet nehrají ani rostoucí ceny materiálů a pracovních sil. Co v současnosti dělat, když chcete začít stavět?...

„Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. (...)

Před jednáním poslanců o novele stavebního zákona vystoupila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) s požadavkem na jednotné stavební předpisy v celé republice. Hlavní město přitom opakovaně na zákonodárce apelovalo, aby nerušili jeho vlastní Pražské stavební předpisy. Požadavek ČKAIT tak jde proti stanovisku města. (...)

Podle Jana Klečky z technické komise ČKAIT je ochrana zdraví a majetku stejně důležitá jako plánování měst. „Neplatí to jen pro Prahu s jejím plánem soustavného zahušťování výstavby s omezeným zájmem o dopady na již stávající majitele nebo nájemce bytů, ale i pro řadu dalších měst,“ řekl Klečka. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka je třeba nad zněním norem najít konsenzus. „V Evropě je trend sjednocování předpisů a nepřijde mi logické, aby se u nás tříštily,“ dodal Špalek, podle něhož komplikace působí také rozdíly v normách při navrhování ramp do podzemních garáží v Praze a ve zbytku republiky.

Jedno zastřešující stanovisko úřadu je pro stavebníka lepší než deset dílčích. Stejně tak je pro ty, kdo žádají o povolení stavby, ale i pro ty, kdo stavbu povolují, efektivnější řídit se jedněmi stavebně-technickými předpisy. Ty definují základní rámec toho, jak mají stavby na území České republiky fungovat. Právě o sjednocení tohoto pro stavebníky i projektanty zásadního právního předpisu usiluje v rámci novely Nového stavebního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). (...)

„To, co soustavně prosazujeme, není centralizace, ale zjednodušení a transparentnost. Proto předpisy pracují s koeficienty, které samosprávy mohou využívat podle lokálních či regionálních potřeb a podmínek, týkajících se třeba počtu parkovacích stání či míry proslunění bytů. Zároveň městům a obcím zůstává pravomoc rozhodovat o tom, kde a jaká stavba vyroste. Inženýrské komoře jde primárně o ochranu veřejného zájmu i kýžené zrychlení povolování staveb,“ vysvětluje její předseda Ing. Robert Špalek . ČKAIT je zároveň přesvědčena, že garantem jednotného výkladu a metodiky stavebně-technických přepisů, jimiž by se měly řídit stavební úřady, musí být jen Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). Nikoliv každé statutární město, které si schválí vlastní stavebně-technický předpis. (...)

Praha 21. listopadu (ČTK) - Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) varuje před tříštěním stavebně-technických předpisů a doporučuje, aby novela stavebního zákona stanovila jednu vyhlášku. ČTK to řekl předseda komory Robert Špalek. Z novely po schválení vládou podle ČKAIT vyplývá, že technickou vyhlášku, která určuje třeba výšku schodů, proslunění či podobu vjezdu do garáží, si budou moci vytvářet a schvalovat města Praha, Brno a Ostrava odlišně od celostátních pravidel, což komora inženýrů považuje za problematické.

"Podporujeme rozumně nastavené jednotné technické požadavky na stavby pro celé Česko. Nechceme různou kvalitu staveb. Není možné, řečeno s nadsázkou, aby se v Praze jezdilo vlevo a ve Středočeském kraji vpravo," uvedl Špalek. ČKAIT je největší profesní komora ve stavebnictví, zastřešuje 32.000 autorizovaných osob.(...)