ČKAIT v mediích

Dvě architektonické ceny v ČR mají publicity dost. Ovšem možná stejně zajímavá je jiná soutěž, kterou pořádá Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Ta nemluví jen o tom, jak stavba vypadá, ale i o technickém řešení, odvaze a invenci tvůrců.

„Vybraná pětice vítězů, jež doplňuje ještě zvláštní cena poroty a cena veřejnosti, do značné míry předjímá možný vývoj celého českého stavebnictví. Ten bude v dalších letech i s ohledem na ekonomickou situaci možná ve znamení klíčových infrastrukturních staveb, kreativity a právě konverzí a rekonstrukcí. A především hledání úsporných řešení,“ komentuje letošní výsledky Cen Inženýrské komory Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Nové, neotřelé využití technologických staveb, invenční přístup k historickému dědictví nebo citlivé provedení veřejných a dopravních staveb minimalizující dopady na životní prostředí. To jsou převažující rysy pěti realizací, které získaly prestižní Cenu Inženýrské komory 2021. Ocenění byla vyhlášena tuto sobotu 24. září 2022 na Shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT).

„Vybraná pětice vítězů, jež doplňuje ještě zvláštní cena poroty a cena veřejnosti, do značné míry předjímá možný vývoj celého českého stavebnictví. Ten bude v dalších letech i s ohledem na ekonomickou situaci možná ve znamení klíčových infrastrukturních staveb, kreativity a právě konverzí a rekonstrukcí. A především hledání úsporných řešení,“ komentuje letošní výsledky Cen Inženýrské komory Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT

Praha 25. září (ČTK) - Projektové společnosti letos zvýšily kvůli vysoké inflaci a rostoucím cenám energií ceny průměrně o 15 procent. Projektanti se obávají toho, že se z 36 procent využívají jiné než navržené materiály, což může vést například k poruchám konstrukcí. Z 15 procent jsou kvůli enormním nákladům projekty odkládány. Vyplývá to z analýzy za druhé čtvrtletí letošního roku, kterou zpracovala společnost CEEC Research.

(..)

Podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), jsou ceny projektů dlouhodobě podhodnocované.
Problém mají projektové firmy u dlouhodobých nebo vícestupňových projektů s fixní cenou, kterou domluvily před několika lety. Práci ale dělají až nyní za vyšších nákladů.(...)

Projektové společnosti letos zvýšily kvůli vysoké inflaci a rostoucím cenám energií ceny průměrně o 15 procent – jak vyplývá z analýzy společnosti CEEC Research. Ke zdražení služeb se podle ní odhodlalo 76% oslovených projektových společností.

(..)
Podle Roberta Špalka, předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), jsou ceny projektů dlouhodobě podhodnocované. S ohledem na vysoké ceny stavebních materiálů jsou podle analýzy vyžadovány levnější řešení již při projekci.(...)

V Česku pokračuje kvůli vysokým cenám energií zájem o alternativní zdroje. Polovina lidí stavějících si dům má zájem o tepelná čerpadla a 42 procent o fotovoltaickou elektrárnu. Vyplývá to z průzkumu stavitele dřevostaveb RD Rýmařov. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) však upozorňuje, že špatně zvolený způsob využití a provozu tepelného čerpadla může místo snížení nákladů energií přinést jejich nárůst.

(...)"Jinak majitelé nemovitostí zažijí na jaře při vyúčtování energií nepříjemné rozčarování," uvedl Petr Dospiva, člen představenstva ČKAIT a předseda spojeného profesního aktivu technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.
Předseda ČKAIT Robert Špalek na webu upozornil, že se vyplatí při instalaci angažovat odborníka na vytápění či energie. "Stojí to sice peníze navíc, ale jde o investici, která se do budoucna vyplatí," uvedl.

S argumenty, které na obhajobu obou osob obžalovaných v kauze tzv. Trojské lávky zaznívaly od počátku, se ztotožnil i odvolací senát pražského městského soudu.

(...) „Soudní znalci se například nezabývali mírou poškození, kterou na Trojské lávce spáchaly dvě velké povodně, včetně té historické z roku 2002. Výsledek, který by se lišil od dnešního verdiktu odvolacího soudu, bychom považovali za nebezpečný precedens de facto pro jakékoliv starší stavby v České republice,“ vítá výsledek dnešního rozhodnutí senátu Městského soudu Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

(...)

Jak se ohřát a neprošustrovat kalhoty? Lidé teď uvažují o úsporném vytápění.

Podle zástupců ČKAIT je však potřeba u čerpadel správně nastavit všechny parametry či mít například správné radiátory. „Jinak majitelé nemovitostí zažijí na jaře při vyúčtování energií nepříjemné rozčarování,“ uvedl Petr Dospiva, člen představenstva ČKAIT a předseda spojeného profesního aktivu Technologická zařízení staveb a Technika prostředí staveb.
Předseda ČKAIT Robert Špalek na webu komory upozornil, že se vyplatí při instalaci angažovat odborníka na vytápění či energie. „Stojí to sice peníze navíc, ale jde o investici, která se do budoucna vyplatí,“ uvedl.

Tepelné čerpadlo si pořídilo podle průzkumu, jenž pro RD Rýmařov udělala agentura IPSOS Instant Research za účasti 600 respondentů, kteří během posledního rok stavěli dům, zakoupit 49 procent zájemců.

(...)Firmy tvrdí, že díky tepelnému čerpadlu a fotovoltaické elektrárně je možné ušetřit na energiích až 60 procent nákladů. Podle zástupců ČKAIT je však potřeba u čerpadel správně nastavit všechny parametry či mít například správné radiátory. "Jinak majitelé nemovitostí zažijí na jaře při vyúčtování energií nepříjemné rozčarování," uvedl Petr Dospiva, člen představenstva ČKAIT a předseda spojeného profesního aktivu technologická zařízení staveb a technika prostředí staveb.
Předseda ČKAIT Robert Špalek na webu komory upozornil, že se vyplatí při instalaci angažovat odborníka na vytápění či energie. "Stojí to sice peníze navíc, ale jde o investici, která se do budoucna vyplatí," uvedl. Dodal však, že takoví experti na českém trhu v současné době chybějí. (...)

Dobrý podvečer, tentokrát u tématu, ke kterému se pravidelně vracíme. Jde o překážky na veřejnosti, které musí neustále zdolávat nevidomí lidé. Přitom speciální úpravy jsou už dávno povinností.

(...)

Radim LOUKOTA, autorizovaný inženýr pro obor dopravní stavby, člen představenstva ČKAIT: "Ten prvopočátek byl, že zhotovitel zřejmě si objednal dlažbu, která měla splňovat tyto parametry, a nakonec se zjistilo, že je nesplňuje. Čili dospěli jsme k tomu, že tyto výrobky neměly ani být uvedený na trh, byly zabudovány do stavby a tím vlastně ta stavba se stala nebezpečná pro bezbariérové užívání." (...)

Před dvaceti lety druhý a třetí srpnový týden roku 2002 poznamenal život nejen 225 000 lidí, kteří museli být evakuováni. Dotkl se všech obyvatel České republiky. Povodeň tehdy vystavila účet za 75 miliard korun. A přinutila společnost přehodnotit povýšený přístup k přírodě: kompletně se změnily povodňové plány i tzv. krizový zákon.

„(...) zpětné vlna mezi Mží a Radbuzou zaplavila prostor v Sadech 5. května. Řeka si našla své původní koryto a suterén, pod nímž vedla, byl poškozený v takovém rozsahu, že bylo výhodnější dům odstranit,"vzpomíná na jeden z následků povodně v Plzni před dvaceti lety Ing. Václav Honzík – jeden ze zakládajících členů ČKAIT a stále aktivní a uznávaný odborník v oboru statika a dynamika staveb.
Před silou vody a její pamětí varuje také Ing. František Hladík, místopředseda představenstva ČKAIT, a autorizovaná osoba v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, který během povodní v roce 2002 jako ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy s.p. zasahoval v Jihočeském kraji: „Nelze spoléhat na rozum stavebníků, ale důsledně dodržovat a uplatňovat zákaz staveb v celých záplavových územích, nejen v jejich aktivních zónách. A tyto zásady přenést do územních plánů."

Optimističtější je pak Ing. Václav Jandáček, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb, který o povodni před dvaceti lety kromě jiného zachraňoval například cennou sbírku předmětů Národního technického muzea z karlínské Invalidovny v Praze. Veřejnost podle něho riziko povodní přestala trochu vnímat, ale jemný čich pojišťovacích matematiků je dnes daleko opatrnější než před povodněmi: „Samo stavění v záplavových oblastech není zcela vyloučeno, ale stavby a jejich vybavení musí být přizpůsobeno a zakalkulované riziko se musí promítnout do jejich podoby. Většinou to znamená větší náklady, vyrovnání se se stavem obětovaných prostor v nižších částech budovy a ztráty na obsahu těchto prostor."