ČKAIT v mediích

Před dvaceti lety druhý a třetí srpnový týden roku 2002 poznamenal život nejen 225 000 lidí, kteří museli být evakuováni. Dotkl se všech obyvatel České republiky. Povodeň tehdy vystavila účet za 75 miliard korun. A přinutila společnost přehodnotit povýšený přístup k přírodě: kompletně se změnily povodňové plány i tzv. krizový zákon.

„(...) zpětné vlna mezi Mží a Radbuzou zaplavila prostor v Sadech 5. května. Řeka si našla své původní koryto a suterén, pod nímž vedla, byl poškozený v takovém rozsahu, že bylo výhodnější dům odstranit,"vzpomíná na jeden z následků povodně v Plzni před dvaceti lety Ing. Václav Honzík – jeden ze zakládajících členů ČKAIT a stále aktivní a uznávaný odborník v oboru statika a dynamika staveb.
Před silou vody a její pamětí varuje také Ing. František Hladík, místopředseda představenstva ČKAIT, a autorizovaná osoba v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, který během povodní v roce 2002 jako ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy s.p. zasahoval v Jihočeském kraji: „Nelze spoléhat na rozum stavebníků, ale důsledně dodržovat a uplatňovat zákaz staveb v celých záplavových územích, nejen v jejich aktivních zónách. A tyto zásady přenést do územních plánů."

Optimističtější je pak Ing. Václav Jandáček, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby, statiku a dynamiku staveb, který o povodni před dvaceti lety kromě jiného zachraňoval například cennou sbírku předmětů Národního technického muzea z karlínské Invalidovny v Praze. Veřejnost podle něho riziko povodní přestala trochu vnímat, ale jemný čich pojišťovacích matematiků je dnes daleko opatrnější než před povodněmi: „Samo stavění v záplavových oblastech není zcela vyloučeno, ale stavby a jejich vybavení musí být přizpůsobeno a zakalkulované riziko se musí promítnout do jejich podoby. Většinou to znamená větší náklady, vyrovnání se se stavem obětovaných prostor v nižších částech budovy a ztráty na obsahu těchto prostor."

Tepelná čerpadla, elektrické přímotopy, kamna a krby, fotovoltaika… České domácnosti se před topnou sezonou snaží připravit na možný nedostatek zemního plynu. Prodejci těchto zařízení mají žně a dodací lhůty se blíží příštímu létu. Hlavně v případě tepelných čerpadel, ale Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě registruje na trhu řadu nepřesných nebo zavádějících informací. Ty mohou v důsledku vést k pravému opaku, než zamýšlí jejich vlastníci – zvýšeným nákladům na energie.
 

„Vždy a všude doporučujeme pořízení a instalaci tepelného čerpadla neuspěchat. Právě v době, kdy ceny energií neznají strop, se vyplatí angažovat odborníka na vytápění či energie nebo nezávislého projektanta s autorizací v oblasti technického zařízení budov a požádat ho o zpracování nezávislého auditu a projektové dokumentace. Stojí to sice peníze navíc, ale jde o investici do klidu a hlavně budoucích zisků,“ doporučuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT. Na druhou stranu ale uznává, že tito experti na českém trhu chybějí.

Opravy nebo renovace starých staveb vyžadují často velkou dávku trpělivosti a nemalé peníze. Pokud se ale rekonstrukce financuje z veřejných rozpočtů, přibudou správcům další starosti. Své o tom vědí třeba v Šumperku, kde mají v plánu dát do pořádku kulturní dům. Dva pokusy vybrat projektanta selhaly a napotřetí všechno zastavil odmítnutý uchazeč.

(...)

Ing. Libor Kubát: předseda Komise ZZVZ ČKAIT: „To, že se do soutěže přihlásili pouze 2 zájemci, tak by se mohlo jevit, že ty podmínky byly stanoveny špatně, možná i diskriminačně.“

(...)

Ing. Libor Kubát: předseda Komise ZZVZ ČKAIT: „V tomto zadávacím řízení je převažující kritérium bohužel jenom nejnižší cena, ale už není definováno, jakou výší je stanovena.“

Tepelná čerpadla, elektrické přímotopy, kamna a krby, fotovoltaika… České domácnosti se před topnou sezonou snaží připravit na variantu nedostatku zemního plynu.

(...)"Vždy a všude doporučujeme pořízení a instalaci tepelného čerpadla neuspěchat. Právě v době, kdy ceny energií neznají strop, se vyplatí angažování odborníka na vytápění či energie nebo nezávislého projektanta s autorizací v oblasti technického zařízení budov a požádat ho o zpracování nezávislého auditu a projektové dokumentace. Stojí to sice peníze navíc, ale jde o investici do klidu a hlavně budoucích zisků,“ doporučuje Ing. Robert Špalek , předseda ČKAIT, který na druhou stranu uznává, že tito experti na českém trhu chybějí.(...)

České stavebnictví se musí připravit na náročnější období – komplikací mohou být i některé chystané zákony. Rekordní objem stavebních prací v loňském roce i letošní velmi aktivní první pololetí jsou pozitivní zprávy pro české stavebnictví. Jak ale upozorňují autority z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), může jít na dlouhou dobu o poslední příznivé údaje.
 

„Nemluvím o podobě, velikosti nebo usazení staveb na pozemku či šířce ulice. Jde nám o stavebně-technické vlastnosti staveb, tedy bezpečnost nosných konstrukcí, osvětlení, oslunění, odhlučnění, větrání, světlé výšky místností, požární ochranu, bezbariérovost a další technické požadavky. Podle nás, autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, by tyto vlastnosti měly být jednotné po celé republice, a to s variacemi pro typy a charakter staveb,“ říká Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zatímco zelené budovy dominují trhu komerčních nemovitostí už roky zejména díky mezinárodním certifikátům a tlaku investorů i nájemců z řad velkých korporací, udržitelné stavebnictví je teprve v začátcích. V průzkumu společnosti CEEC Research se k němu aktivně přihlásila pouze čtvrtina tuzemských stavebních firem. K nejčastějším ekologickým krokům pak patří recyklace stavebních a demoličních odpadů.

V tuzemském stavebnictví by se dalo recyklovat ročně čtyři až šest milionů tun stavebního a demoličního odpadu. Podle ČKAIT lze recyklátem v řadě případů nahradit i stavební kámen, který patří k hlavním materiálům potřebným zejména při opravách a výstavbě dopravních komunikací. „Pokud se nebude zvyšovat podíl recyklovaného kameniva, nebude například z čeho realizovat vysokorychlostní železniční tratě,“ upozorňuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

V případě zrychlení stavebního řízení může cena bytů klesnout o deset až 15 procent. Na Setkání lídrů českého stavebnictví to uvedli zástupci stavbařů. Podotkli, že v současnosti mimo jiné řeší stoupající ceny materiálů a tíží je i nezájem mladých o obor.

Stavebníků a projektantů je navíc podle expertů nedostatek, cizinci můžou problém vyřešit jen částečně. Zájem o obor ale podle Roberta Špalka z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) snižuje malá atraktivita.

Rekordní objem stavebních prací v loňském roce i letošní velmi aktivní první pololetí jsou pozitivní zprávy pro české stavebnictví. Jak ale upozorňují autority z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), může jít na dlouhou dobu o poslední příznivé údaje.

Mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků panuje věcná shoda nad novelou stavebního zákona       https://moderniobec.cz/mezi-ministerstvem-pro-mistni-rozvoj-a-ceskou-ko…

Stavebníků a projektantů je navíc podle expertů nedostatek, cizinci můžou problém vyřešit jen částečně. Zájem o obor ale podle Roberta Špalka z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) snižuje malá atraktivita. "Cestou je rekonstrukce školství. Zatím to u nás končí figurkou Bořka stavitele, ale dál dětem technický obor není představen," řekl Novák ze Strabagu s tím, že digitalizace a nové metody přitom ukazují, že stavebnictví není špinavý obor.

Nepotřebujeme, aby obytné místnosti měly přímé denní osvětlení a přímé větrání. Tak by se dal vyložit názor řady poslanců, kteří přesně před rokem umožnili vypuštění tohoto požadavku z návrhu nového stavebního zákona. Ačkoliv se daný parametr po bouřlivých debatách v Poslanecké sněmovně měl do návrhu nové kodifikace vrátit, nestalo se tak. Ilustruje to rozporuplný přístup ke kvalitě bydlení a výstavby obecně. Ta by přitom měla dokládat stupeň životní úrovně v České republice. A stejně jako řada jiných ustanovení čeká i nárok na přímé osvětlení na novelizaci nového stavebního zákona (NSZ).

„Jsme přesvědčeni, že požadavky na kvalitu bydlení mají být přiměřené a odpovídat současným urbanistickým trendům. Určujícím parametrem by měl být subjektivní pocit a psychická pohoda uživatelů,“ sdělil Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.