Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Přihlášení

Nová vyhláška o energetickém auditu a energetickém posudku

Nová vyhláška o energetickém auditu a energetickém posudku

Od prvního dubna 2021 nabyla účinnosti Vyhláška č. 140/2021 Sb. Ministerstva Průmyslu a Obchodu o energetickém auditu.

V návaznosti na § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií ve znění pozdějších předpisů se v rámci Národního akčního plánu energetické účinnosti České republiky implementuje

touto vyhláškou čl. 24 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti ze dne 25. října 2012, na jehož základě stanoví vyhláška kritéria pro určení povinnosti zpracovat energetický audit a náležitosti zprávy o energetickém auditu. Vyhlášky č. 480/2012 Sb. a 309/2016 Sb. se tímto zároveň ruší.

 

První přílohou vyhlášky je přehledný souhrn příležitostí ke snížení energetické náročnosti z neobnovitelných, obnovitelných a druhotných zdrojů energie, celková spotřeba a vyhodnocení podílu obnovitelných zdrojů. Tyto údaje se zahrnují do celkové bilance včetně hodnot emisí CO2 v tabulkách souhrnně vyjádřených pro celé energetické hospodářství či pro jeho ucelenou část. Zohlední přitom synergické vlivy a snaží se dosáhnout maximální technicky dosažitelný potenciál úspor a snížení energetické náročnosti, včetně minimalizace úrovně emisí, které se všechny vyhodnocují v souhrnné bilanci.

Obsah plánu energetického auditu je popsán blíže ve druhé příloze vyhlášky podle harmonizované technické normy pro energetické audity ČSN ISO 502002.

Přílohou č. 3 vyhlášky je Bilance energetických vstupů vypracovaná pro výchozí stav energetické náročnosti energetického hospodářství nebo ucelené části za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, jejíž údaje vyplývají z analýzy užití energie. V případě pevných, kapalných a plynných paliv se použije výhřevnost udávaná jejich dodavatelem při obchodním styku.

Ukazatele energetické náročnosti se uvádí v příloze č. 5 a analýza energetické účinnosti vybraných spotřebičů tvoří šestou přílohu vyhlášky.

V příloze č. 7 je pak ekonomické hodnocení, kde rozhodovacím kritériem pro výběr optimální příležitosti ke snížení energetické náročnosti je čistá současná hodnota - (NPV) a reálná doba návratnosti (Td), výnosové procento (IRR) tvoří doplňující kritérium pro vyhodnocení, příležitosti ke snížení energetické náročnosti s nevyšší hodnotou NPV u je považována za ekonomicky efektivní. Náklady na realizaci zahrnují celkové investiční náklady na realizaci úsporného opatření a vyvolané související náklady, počítají se do nich také ostatní provozní náklady, tedy zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu, povinné kontroly, servis, revize.

V příloze č. 8 jsou nakonec ekologická hodnocení jednotlivých druhů pevných paliv a elektřiny. Výsledný emisní faktor zahrnuje oxidační faktor daného typu paliva. Na rozdíl od předchozí vyhlášky se nyní v energetickém auditu hodnotí pouze emise CO2 jejichž emisní koeficienty jsou částečně ve vyhlášce obsažené, částečně je nutné je dopočítat dle příslušných dokumentů EU.

Energetická úspora či úspora emisí CO2 musí být minimálně 10 %. Pokud to není technicky nebo ekonomicky možné, musí toto energetický specialista odůvodnit. Za zprávu o provedeném auditu se uzná také zpráva zpracovaná do 1.5.2021 podle zákona č. 406/2000 Sb. či o energetickém auditu podle vyhlášky č. 480/2012 Sb.

 

Zároveň vstoupila také v platnost vyhláška MPO č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie. Tato vyhláška je přechodnou vyhláškou a očekává se její blízká změna. Přechodná vyhláška byla přijata tak, aby nebyly narušeny již vyhlášené dotace jejichž součástí obvykle energetický posudek je. Očekává se, že spolu s novými dotačními tituly bude zavedena již nová vyhláška, která bude ve stejném duchu, jako vyhláška o energetickém auditu. Nyní se tyto dvě vyhlášky liší například i v emisních faktorech.

Vyhláška stanoví náležitost EP podle předpisu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2021/27/EU ve znění nařízení Komise EU 2019/826 v relaci ke vztahu předmětu a účelu, měl by obsahovat doporučení energetického specialisty s příslušným oprávněním a vyhodnotit podmínky proveditelnosti doporučeného řešení a evidenční list, pokud se jeho vzor uvádí v příloze 1 vyhlášky. Další detaily se vztahují k identifikaci údajů o účelu, vlastníkovi a předmětu posouzení, datum a označení autora včetně jeho evidenčního čísla z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů. Popisuje oblast včetně dostupné místní tepelné infrastruktury a jejího plánování ve variantách, s nimiž je navrhované řešení porovnáváno.  

Energetický posudek posoudí a vyčíslí v procentech investiční náklady a přínosy zajištění kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím odpadního tepla, ekonomickou proveditelnost a ekologický posudek, proveditelnost podle energetických, technických a ostatních kritérií, popíše a vyčíslí stávající stav a výsledky, včetně úspory energie a nákladů, vyhodnotí parametry a ekonomickou přijatelnost. Porovnávají se tatáž kritéria jako při ekonomickém hodnocení dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 140/2021 Sb. Při výstavbě nového zařízení či rekonstrukci se porovnává navrhované zařízení bez využití odpadního tepla se stejně dimenzovaným zdrojem elektřiny či tepla při současném využití odpadního tepla. Další náležitosti se na energetické posudky vztahují přímo ze zákona č. 406/2000 Sb.

Uznány budou ovšem i dosavadní posudky zpracované podle vyhl. 480/2012 Sb., kromě EP předkládaný k souhlasu orgánu ochrany životního prostředí na základě zákona o ochraně ovzduší, který lze ještě předložit nejdéle do konce měsíce dubna 2021.

Pro projekty energetické efektivnosti financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů je výpočet ekonomické efektivnosti uvedený v energetickém posudku stanoven bez vlivu předpokládané podpor, daní a jiného financování.

U této vyhlášky je nutné zmínit změnu v ekonomických výpočtech, které více odráží finanční modely. Projektanty je potřeba upozornit, že posudek podle této vyhlášky musí být zpracován vždy, pokud je ve stavbě umístěn stacionární zdroj tepla (kotle na plyn či jiné palivo). Tato povinnost vyplývá ze zákona o ochraně ovzduší. V rámci tohoto posudku se také musí vždy vyjádřit provozovatel CZT v místě stavby, zda a za jakých podmínek lze stavbu napojit na CZT.

22. 04. 2021