1) Jaké položky dnes tvoří největší část nákladů na stavbu domu? A za kolik je reálné ho postavit?

Vzhledem k tomu, že se blíží výročí začátku války na Ukrajině, dáváme v redakci dohromady řadu zpráv, která se konfliktem a jejími následky zabývá. Vás jsem se proto chtěl zeptat na několik otázek týkající se přínosu či problémům spojených s příchodem Ukrajinců do ČR a jejich zapojení do českého stavebnictví.

Program Nová zelená úsporám funguje dlouho a v zásadě dobře. Významně pomohl renovacím starších bytových a rodinných domů, na jejichž majitele či obyvatele nejcitelnější dopadl růst cen energií. Procházel ale změnami. Někdy k lepšímu, jindy k horšímu.

Obracím se na Vás s prosbou o odborný komentář k části projednávané novely stavebního zákona (sněmovní tisk 67), která nově zařazuje stavby pro hromadné bydlení (nad 10 000 m² podlahové plochy) mezi tzv. vyhrazené stavby a současně stanoví, že výstavba vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu.

Chtěl bych napsat zprávu týkající se průměrné délky stavebního řízení, k čemu jsem se inspiroval vaší zprávou, kde uvádíte, že 80 procent povolení se zvládne do roka od podání.

Doplňme, že dle průzkumu i po 1. 7. 2024 nepoměrně delší dobu trvá, než stavební úřad začne podání a žádost řešit. Samotné vydání stanoviska bývá ve většině případů mnohem kratší. V žádném případě nelze do povolovacího řízení počítat dobu od pořízení pozemku (nebo stavby), přes změnu územního plánu až do podání žádosti. Nelze do ní počítat ani dobu pracování projektové dokumentace.