„Každé rozhodnutí je politikum. Ve stavebnictví se ale nehraje na ‚kdyby‘. V našem oboru, přesněji v řadě odborných oborů spojených s navrhováním, výstavbou a správou mostů, musí vše sedět na milimetry. Jde nejen o vzhled stavby, ale i o zodpovědnost autorů, vlastníka i správců před soudem, k němuž by jistě došlo v případě havárie. V tomto světle jsou snahy o záchranu a konverzi stávajícího přemostění, které je bohužel již na konci své životnosti, jednoznačně pochopitelné pouze esteticky a lidsky.

„Pouze tyto postupy zadávacího řízení umožní zadavateli odborně porovnat a posoudit variantní řešení, jsou zárukou transparentního a efektivního výběru nejlepšího z přihlášených návrhů. Zvláště jde-li o tak významný městský prostor a záměr ovlivňující podobu Plzně a život ve městě na další dlouhá desetiletí,“ podotýká Libor Kubát, předseda Komise pro zákon o zadávání veřejných zakázek ČKAIT.

„ Přestože porotou vyzdvižené stavby byly připravovány a realizovány v době ekonomické konjunktury, jsou na nich patrné tendence šetrného přístupu – ve vztahu k rozpočtu i k životnímu prostředí. Dobře dokládají odpovědnost inženýrských a technických profesí, stejně jako stavebníků. Jde o důležitý signál pro celou Českou republiku i do dalších let,“ domnívá se Ing. Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

„Zpracováváme a vyhodnocujeme všechny podklady pro nutné a správné řešení,“ konstatuje Dana Wangler, vedoucí střediska mostů SUDOP Praha a předsedkyně přípravného výboru sympozia Mosty 2023, která v pátek předala stanovisko s více než 140 podpisy mostních expertů osobně ministru dopravy Martinu Kupkovi.

„Metoda Design & Build se aplikuje spíše na dopravní, liniové stavby, kde jsou uživatelské a technické parametry jednoznačně definovatelné.
Podle našich zkušeností se rozhodně nehodí na záměry, které mohou mít celou řadu možných technických, provozních i estetických řešení.
Vzhledem k tomu, že výsledná stavba bude významně ovlivňovat život města a provozní náklady mohou významně zasahovat do rozpočtu samospráv, bylo by vhodné, aby všechna možná řešení byla podrobně posouzena nezávislými odborníky,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Samozřejmě vítáme směr, jakým se naše společnost na cestě k větší energetické soběstačnosti vydává. Dlouhodobě však upozorňujeme na to, že energetická zařízení vyžadují odbornou přípravu i péči. Jedině tak jejich zapojení povede ke spokojenosti stavebníka i jeho okolí,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

„Často se stává, že zhotovitel ve snaze ušetřit provede nevhodnou záměnu některé části konstrukce či technického zařízení a projektant, který v případě nepovinného dozoru nemá právo na stavbě být, se to ani nedozví. Například zhotovitel instaluje jiný, levnější kotel, ale ten buď budovu nevytopí, nebo nebude technicky v souladu se zbývajícím řešením a nastanou problémy s jeho zapojením do celého systému. Projektant to zjistí až ve chvíli, kdy dojde ke stížnostem na kvalitu stavby, či dokonce k nějaké havárii,“ argumentuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.