Přihlášení
Třináctá novela stavebního zákona přináší zásadní změny v pravidlech výstavby, které se chystají bez veřejné debaty a odborného posouzení. Odborníci varují, že novela oslabuje územní plánování a technické normy, což může mít fatální dopady na kvalitu bydlení a životní prostředí. Místo zrychlení výstavby pro občany se zaměřuje na usnadnění pro developery, což zvyšuje riziko a nejistotu pro obyvatele. Změny mohou vést k výraznému zhoršení kvality života a oslabení práv obyvatel.
13. novela stavebního zákona se snaží urychlit a zjednodušit výstavbu zavedením principu jednoho úřadu a jednoho řízení. Opozice kritizuje nedostatek diskuse, zatímco koalice tvrdí, že zapracovala připomínky. Novela zavádí stavby ve veřejném zájmu s možností vyvlastnění, což může vést k masové výstavbě, ale i ke sporům. Očekávání, že zákon sám o sobě zajistí dostupné bydlení, je spíše nerealistické.
Dnes se byty kupují i pronajímají ve velkém, ať už pro vlastní bydlení, nebo jako investice. Nové domy působí moderně, řešení vypadají promyšleně a všechno je formálně v pořádku. Chystaná novela stavebního zákona ale může dosavadní standardy výstavby výrazně snížit. To, co se dnes jeví jako rozumná koupě bytu, se tak může proměnit v past.…
…„Novela neřeší fatální chyby a nedostatky nového stavebního zákona, další navíc vrší. Jde rozsahem de facto o nový zákon, který má být bez jakékoliv odborné diskuze schválen ve zkráceném režimu a bez přechodných ustanovení má být schválen do 1. července 2026 a platit má již od 1. ledna 2027! Pro běžné stavebníky z návrhu neplyne žádné zlepšení, pro autorizované osoby se podmínky ještě zhoršují a veřejnost čeká nejedno rozčarování, “ prohlásil předseda ČKAIT Robert Špalek…
…Připomínek mají různé odborné komory celou řadu a zasahují do různých fází stavby, od povolování po kolaudace. „Je tam několik změn, které nepřispějí ničemu dobrému, naopak. Budou nahrávat korupčnímu jednání a ovlivňování. Například kolaudace budou povolovat místo stavebních úřadů autorizovaní inspektoři. Nechci je a priori podezřívat z nekalých úmyslů, ale nebude nad nimi kontrola. A může to mít fatální následky, pokud budovy nebudou v pořádku,“ obává se Robert Špalek, předseda ČKAIT…
…Reportérka Nikol Coufalová: Z budovy už dělníci odstranili sochy i další ozdoby, u kterých hrozil pád. Pokračovat budou novou omítkou. Kompletně hotovo by mělo být ještě letos.
Michal Drahorád, místopředseda ČKAIT: V centru Prahy je to hodně specifické. Je to vlivem údržby, stáří těchto objektů a samozřejmě toho, jak je tento objekt udělaný.
Nikol Coufalová: Tady můžeme vidět dům, který je přímo vedle, vypadané zábradlí.
Michal Drahorád: Samozřejmě vypadnutí takového kusu z takové výšky je fatální…
Debaty Hospodářských novin s ČKAIT na téma Deset hlavních problémů nového stavebního zákona se účastnili:
Debatu moderuje Julie Hrstková. ČKAIT v debatě upozorňuje na deset hlavních problémů, které obsahovalo jak původně schválené znění, tak i nynější již mnohokrát novelizovaná podoba současného nového stavebního zákona. Podle ČKAIT je problémem například přílišné zjednodušení projektové dokumentace pro povolení stavby, nejasná funkce projektových dokumentací a role projektové dokumentace pro provádění stavby při zadávání veřejných zakázek či absence jasně formulovaných požadavků na kolaudaci stavby i dokumentace skutečného provedení.
…Předseda ČKAIT Robert Špalek uvedl, že o budoucnosti mostu rozhodli „kunsthistorici a influenceři“. I podle vás z konstrukčního hlediska tedy nemá smysl most zachraňovat?
Ing. Ryjáček: „Problém zde bohužel je, že zájem památkové péče, který je samozřejmě významný a legitimní a podpořený zákonem, se v tomto území střetává se zájmem dopravním. A já jsem toho názoru, že tyto zájmy by měly být vůči sobě víceméně vyvážené. Roli by podle mě měla hrát i morální životnost konstrukce. Most může být funkční, ale pokud nepostačuje většině na něj kladených požadavků, ať už je to doprava železniční, silniční, MHD, cyklistická, pěší, ale ani lodní dopravě a dalším, tak podle mě tuto morální životnost ztrácí a měl by být nahrazen či přesunut, stejně jako v řadě jiných případů“…
…„Na otevření Nuselského mostu mě tehdy ani nepozvali,“ vzpomíná Vítek, jenž je i čerstvým držitelem ocenění Osobnost ČKAIT. Prvním vzorem ve stavitelství byl pro Vítka jeho tatínek, který před válkou působil coby stavbyvedoucí ve firmě architekta Bohumíra Kozáka.
„Bylo mi dvanáct let, když v roce 1937 zemřel prezident Masaryk. Pamatuji si, jak jsme s tátou stáli čtyřhodinovou frontu od Strahova až na Hrad, abychom se mohli s tatíčkem národa naposledy rozloučit u uzavřené rakve,“ vylíčil pro Právo…
…Jan Vítek ve svých 90 letech napsal tři knihy o mostech a nyní se zajímá o pražské barokní stavby. Jeho synové pokračují v rodinné tradici a jsou rovněž významnými stavebními inženýry.
„Z medaile mám velkou radost. Vzpomínám si, jak mi letos volal jeden pán s tím, že je z kanceláře prezidenta republiky. Řekl mi, že jsem byl navržený na cenu, zda to přijímám. No, já jsem v tu ránu nevěděl, jestli si nedělá legraci, ale pro jistotu jsem řekl, že ano,“ uzavřel s úsměvem.