Rekodifikace stavebního práva - Stavební zákon novelizován
V září 2017 MMR ČR předložilo vládě materiál „Rekodifikace veřejného stavebního práva – Základní teze“, který identifikoval klíčové problémy a definoval oblasti, kterým je třeba se v rámci rekodifikace věnovat. Prováděné činnosti směřují k předložení věcného záměru nového stavebního zákona s uvažovaným termínem konec roku 2020. Pro přípravu rekodifikace ministryně zřídila v listopadu 2017 „Kolegium ministryně pro místní rozvoj k rekodifikaci veřejného stavebního práva". Z úrovně náměstkyně ministryně pro řízení sekce výstavby a veřejného investování se v březnu 2018 zřídilo 6 pracovních skupin. ČKAIT byla zastoupená ve třech PS pro oblast stavebního práva hmotného, pro územní plánování a pro digitalizaci.
ČKAIT se v letech 2019 až 2020 aktivně zapojila do mezirezortního připomínkového řízení, kde na základě stovek členských připomínek byly vládě předloženy vybrané připomínky nejprve k věcnému záměru a následně pak k navrhovaným textům nového stavebního zákona i k navrhovaným úpravám navazujících právních právních předpisů. Ne všechny připomínky byly ovšem vypořádány. 24. srpna 2020 schválila vláda návrhy obou zákonů na základě doporučení své legislativní rady z 25. června 2020, vzápětí vzkázala ministryně pro místní rozvoj otevřenost i pro komplexní návrh nového znění zákonů. Od prvního čtení k 5. listopadu 2020 se v parlamentu objevily vedle vládního návrhu dva zásadní komplexní pozměňovací návrhy. Z nich získal podporu Hospodářského výboru KPN poslance Martina Kolovratníka, který se stal výchozím návrhem i pro další projednání poslaneckou sněmovnou. K tomuto KPN poslanci navrhovali úpravy prostřednictvím dílčích pozměňovacích návrhů, které na třetím čtení poslanecká sněmovna projednala a spolu s KPN některé z nich odhlasovala dne 26. května 2021.
Výbory Senátu Ústavně právní, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí i Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova projednaly oba návrhy zákonů a doporučily oba návrhy zamítnout. K projednání obou návrhů přistoupil Senát dne 1. července 2021 na plenární schůzi, která všemi svými 65 hlasy návrhy obou zákonů zamítla. Tím se podle legislativního procesu vrátily oba návrhy do Poslanecké sněmovny parlamentu, kde 13. července 2021 při opakovaném hlasování získaly potřebnou nadpoloviční většinu všech poslanců a došlo k jejich schválení počtem 104 hlasů v případě Stavebního zákona a 103 hlasy byl přijat Změnový zákon. Oba vyšly ve Sbírce zákonů dne 13. července 2021 pod čísly 283/2021 a 284/2021 Sb. s účinností od 1. července 2023, s tím, že mezitím může dojít k jejich úpravám novelizací. Novela zákonem č. 195/2022 Sb. posunula nástup účinnosti Nového stavebního zákona na 1. 7.2023 pro vyhrazené a na 1.7.2024 pro ostatní stavby mezitím zavedla přechodné období, během něhož se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
Poslanecká sněmovna 24.3.2023 ve 3. čtení na 53. schůzi schválila hlasy 161 poslance návrh této novely NSZ. Proti nebyl nikdo a hlasování se zdrželo 5 poslanců. Text návrhu novely zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou (níže v přiloženém posledním souboru) byl potvrzen schválením v Senátu na 11. schůzi 10.5.2023 ze 73 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 37 se pro vyslovilo 61, proti byl 1.
Novela posune nabytí účinnosti Nového stavebního a Změnového zákona až k 1.1. 2024 pro vyhrazené stavby dopravní, energetické a jiné stavby infrastruktury dle přílohy č. 3 NSZ a pak od 1.7.2024 také pro ostatní stavby. Změny Autorizačního zákona vycházející z části sedmé novelizovaného Změnového zákona nastanou dle jeho části třicáté bodu 15 namísto letošního července až k 1. lednu 2024. Prezident novelizující zákon podepsal 22. 5. 2023. Vydáním ve Sbírce nabude novela platnost a účinnost.
